OSUDY ČEŇKA PACLTA V NOVÉ KNIZE JAROSLAVA KŘÍŽE

Foto_kriz_kniha.JPG

Nová kniha Mgr. Jaroslava Kříže připomíná životní osudy turnovského rodáka, dobrodruha a cestovatele Čeňka Paclta.

Říká se, že o kom se mluví, ten žije věčně. Významným osobnostem naší historie nejčastěji vrací život nová písemná zpracování o jejich osudech a odkazu, který se jako jedinečný a neopakovatelný nějakým způsobem promítl do dějin. Jaroslav Kříž, mimochodem ředitel turnovské knihovny Antonína Marka, se rozhodl připomenout jednu ze zdejších významných osobností – cestovatele a dobrodruha Čeňka Paclta. 

“O Čeňku Pacltovi jsem již v minulosti napsal diplomovou práci a několik článků nejen odborného charakteru. Nebylo to pouze z důvodu, že je to turnovský rodák jako já a že měl velice kladný vztah k cestování, což je mi také vlastní. Patří totiž mezi nejvýraznější osobnosti města Turnova, které se narodily v 19. století. Jedná se o období, které je mi historicky nejbližší. Proto jsem se již před několika lety začal zajímat o tuto osobnost. V minulém roce jsem měl možnost domluvit se v Nakladatelství Epocha, že bych v rámci jejich edice Magnetka mohl knižně popsat jeho životní osudy. Vzal jsem tedy svoji diplomovou práci a značným způsobem jsem ji upravil, především rozšířil. Pacltův život byl naprosto neuvěřitelný, zejména jeho zážitky z USA, Austrálie a jižní Afriky by při podrobnějším rozepsání vydaly na tlustý román...”   

Co vás nejvíce zaujalo na Čeňkovi Pacltovi?
“Asi ta neúnavnost postupovat při cestách stále dál. Častokrát se dostal do ohrožení života, ale nikdy se nevzdal a šel osudu a štěstí naproti. Naštěstí to vyšlo, jinak bychom třeba ani neměli jeho písemné svědectví. Jistě to byl podivín, ale v dobrém slova smyslu. Dobrodruh, který miloval svobodu, toulal se po světě a poznával odlišné kultury.”   

Objevil jste při bádání v záznamech o slavném turnovském cestovateli něco, co by jste rád přenesl do dnešní doby?
“Čeněk Paclt byl dobrák od kosti. Co měl na srdci, to měl na jazyku. Neměl rád nespravedlivost, lež a cokoliv nekalého. Kéž by bylo více takovýchto osobností i v dnešní době. 

Napadá Vás více turnovských osobností, které jsou opomenuty a zasloužily by si připomenutí – také například literárním zpracováním?
“ Jistě, další cestovatel z našeho města, Michal Kotler, by stál za literární zpracování. Nebo jeho strýc Antonín Marek, zakladatel knihovny v Turnově. Možná by mohlo být velmi zajímavé zpracovat román o kamenářích z Turnova, třeba rody Pacltů, Durychů apod. Vhodných osobností bychom našli samozřejmě mnohem více.”  

Od kdy a kde bude vaše kniha o Pacltovi k mání a kolik bude stát?
“Kniha První Čech na pěti kontinentech je k dostání v široké distribuci po celé České republice od 10. prosince 2019 za 159 Kč. Bude také možné ji zakoupit přímo ode mě. Navíc 23. ledna od 17 hodin proběhne v Turnově II v knihovně na vlakovém nádraží uvedení publikace s drobnou přednáškou a možnosti nákupu s menší slevou.                                                                                                                 

(pm)


Anotace:
Publikace přibližuje životní osudy českého dobrodruha Čeňka Paclta, pocházejícího z Turnova. Paclt patří vedle Emila Holuba, Enriquea Stanko Vráze či Josefa Kořenského mezi naše nejznámější cestovatele 19. století. Mezi českými dobrodruhy a cestovateli má však významné prvenství: jako první navštívil všech pět obydlených kontinentů a zanechal o tom písemné svědectví. Stěžejní část práce se zaměřuje na Pacltova cestovatelská dobrodružství. Nejdříve je zmíněno jeho mládí a první cesty po Evropě, poté odchod za oceán a vstup do americké armády. Později vycestoval do Austrálie, navštívil i Asii a Nový Zéland. Přestože po návratu do Čech plánoval v rodné zemi zůstat, nakonec se z politických důvodů a z touhy poznávat nové kraje vydal do Afriky. Zde se živil především jako hledač diamantů. V Africe Paclt prožil sedmnáct let a do své rodné země se již nevrátil.




Zprávy Turnovska

STAROČESKÉ TRHY A DALŠÍ AKCE TURNOVSKÉHO JARA SE RUŠÍ

TURNOVSKÝ ODBOR DOPRAVY VYŘIZOVAL TAKÉ ŽÁDOSTI DOPRAVCŮ Z JABLONECKA A LIBERECKA

PŘESTAVBA DIVADLA MÁ ZELENOU

PŘEHLÍDKA BEZ PUBLIKA